Co to je Deflace?
Deflace je všeobecný pokles cen zboží a služeb, ke kterému dochází, když míra inflace klesne pod 0 %.
V dobách deflace je kupní síla měn a mezd vyšší, než by jinak byla.
Odlišuje se to od cenové deflace, která je však obecným poklesem cenové hladiny.
[click_to_tweet tweet=“Deflace se obvykle měří indexem spotřebitelských cen.“ quote=“Deflace se obvykle měří indexem spotřebitelských cen.“]
Opakem deflace je inflace.
Deflace totiž způsobuje, že nominální náklady na kapitál, práci, zboží a služby jsou nižší.
I když je cenová deflace často vedlejším efektem peněžní deflace, není tomu tak vždy.
Deflace byla mezi ekonomy populárním fenoménem po celá desetiletí.
Světově proslulý ekonom Milton Friedman argumentoval, že v rámci optimální politiky, v níž se centrální banka snaží o míru deflace rovnající se reálné úrokové sazbě státních dluhopisů, by měla být nominální sazba nulová a cenová hladina by měla trvale klesat na reálné úrovni.
Jeho teorie zrodila tzv. Friedmanovo pravidlo měnové politiky.
Příčiny deflace
Podle definice může být peněžní deflace způsobena pouze poklesem nabídky peněz nebo finančních nástrojů, které lze splácet v penězích.
V moderní době je nabídka peněz nejvíce ovlivněna centrálními bankami, jako je Federální rezervní systém (Fed).
Období deflace se nejčastěji vyskytují po dlouhých obdobích umělé měnové expanze.
Naposledy významná deflace byla počátkem třicátých let minulého století ve Spojených státech.
K tomuto deflačnímu období nejvíce přispěl pokles peněžní zásoby po katastrofických selháních bank.
Deflaci v moderní době zažilo například i Japonsko.
Deflace je způsobena řadou faktorů, ale je do značné míry přisuzována dvěma faktorům: poklesu agregátní poptávky a zvýšení produktivity.
Pokles agregátní poptávky obvykle vede k následným nižším cenám.
Příčiny tohoto posunu zahrnují snížení vládních výdajů, selhání akciového trhu, přání spotřebitelů zvýšit úspory a zpřísnění měnové politiky (vyšší úrokové sazby).
Pokud jde o produktivitu, společnosti fungují efektivněji, jak technologický pokrok.
Tato provozní zlepšení vedou k nižším výrobním nákladům a úsporám nákladů přenášených na spotřebitele ve formě nižších cen.
Cenová deflace prostřednictvím zvýšené produktivity se liší v konkrétních odvětvích.
Různé názory na dopad deflace
V návaznosti na Velkou hospodářskou krizi, kdy se měnová deflace shodovala s vysokou nezaměstnaností, se většina ekonomů domnívala, že deflace je nepříznivým jevem.
Poté většina centrálních bank upravila měnovou politiku tak, aby podporovala důsledné zvyšování peněžní zásoby, i když podporovala chronickou cenovou inflaci a povzbuzovala dlužníky, aby si více půjčovali.
V nedávné době, ekonomové Andrew Atkeson a Patrick Kehoe zvýšeně napadali staré výklady o deflaci, obzvláště po studii v roce 2004.
Po přezkoumání 17 zemí během 180letého časového rozpětí zjistili Atkeson a Kehoe 65 ze 73 deflačních epizod bez ekonomického poklesu, zatímco 21 z 29 depresí nemělo žádnou deflaci.
V současné době existuje široká škála názorů na užitečnost deflace a cenové deflace.
Dluhové a kapitálové financování
Deflace činí pro vlády, podniky i spotřebitele méně ekonomickým, aby využívaly dluhové financování.
Deflace však zvyšuje ekonomickou sílu kapitálového financování založeného na úsporách.
Z pohledu investora jsou společnosti, které akumulují velké peněžní rezervy nebo které mají relativně malý dluh, v rámci deflace atraktivnější.
Opak platí pro vysoce zadlužené podniky s malým objemem hotovosti.
Deflace také podporuje růst výnosů a zvyšuje potřebnou rizikovou prémii z cenných papírů.
V následujícím článku naší unikátní vzdělávací sérii o Trading terminologii se můžete těšit na téma: Delta.
Věříme, že Vám to pomohlo.
Tým TradeSmart.cz
