Co to je Federální rezervní systém (FED)?
Federální rezervní systém (FED) je centrální bankou Spojených států a pravděpodobně nejsilnější finanční institucí na světě.
Federální rezervní systém (FED) byl založen americkým kongresem v roce 1913, aby národu poskytl bezpečný, flexibilní a stabilní finanční systém.
To je založené na federálním systému, který zahrnuje centrální vládní agenturu (rada guvernérů) ve Washingtonu a 12 regionálních Federálních rezervních bank, kdy každá z nich je zodpovědná za specifickou geografickou oblast Spojených států.
12 regionálních Federálních rezervních bank sídlí v Bostonu, New Yorku, Philadelphii, Clevelandu, Richmondu, Atlantě, Chicagu, St. Louis, Minneapolis, Kansas City, Dallasu a San Franciscu.
Jeho rozhodnutí nemusí být ratifikována prezidentem ani jiným vládním úředníkem.
Je však stále předmětem dohledu Kongresu a musí pracovat v rámci cílů hospodářské a finanční politiky vlády.
Povinnosti Federálního rezervního systému (FED) lze rozdělit do čtyř obecných oblastí:
1) Provádění národní měnové politiky ovlivňováním měnových a úvěrových podmínek v americké ekonomice k zajištění maximální zaměstnanosti, stabilních cen a mírných dlouhodobých úrokových sazeb.
2) Dohlížet a regulovat bankovní instituce, aby byla zajištěna bezpečnost amerického bankovního a finančního systému a ochrana spotřebitelských úvěrových práv.
3) Udržení stability finančního systému a systémového rizika.
4) Poskytování finančních služeb – včetně klíčové role při provozování národního platebního systému – depozitním institucím, vládě USA a zahraničním oficiálním institucím.
Duální mandát
Hlavním orgánem pro tvorbu měnové politiky Federálního rezervního systému (FED) je Federální výbor pro otevřený trh (FOMC), jehož součástí je Rada guvernérů, prezident Federální rezervní banky v New Yorku a prezidenti dalších čtyř regionálních centrálních bank.
Výbor je odpovědný za rozhodnutí o měnové politice, která jsou rozdělena do tří oblastí; maximalizace zaměstnanosti, stabilizace cen a zmírnění dlouhodobých úrokových sazeb.
První dvě jsou známé jako duální mandát Federálního rezervního systému (FED).
Příjem
Hlavním zdrojem příjmů Federálního rezervního systému (FED) je zájem o řadu vládních cenných papírů v USA, které získal prostřednictvím svých operací.
Ostatní zdroje příjmů zahrnují úroky z investic v cizích měnách, úroky z úvěrů vkladatelským institucím a poplatky za služby (např. zúčtování a převody prostředků) poskytnuté těmto institucím.
Po zaplacení výdajů Federální rezervní systém (FED) převede zbytek svých příjmů do státní pokladny USA.
Sazba federálních fondů
Je to úroková sazba, ve které si mohou depozitní instituce, jako jsou banky, spořitelny a úvěrové společnosti, půjčovat a půjčovat si navzájem i veřejnosti za účelem krátkodobých i dlouhodobých obchodních potřeb.
Krátkodobá úroková sazba – jedná se o sazbu placenou držiteli krátkodobého dluhopisového cenného papíru, jako jsou obchodní cenné papíry nebo státní pokladniční poukázky poskytnuté soukromými věřiteli.
Dlouhodobá úroková sazba – jakákoli změna dlouhodobé úrokové sazby má vliv na ceny akcií a osobní bohatství. Například pokles dlouhodobých úrokových sazeb směřuje k růstu cen akcií a naopak.
Dolarové směnné kurzy – týká se hlavně hodnoty amerického dolaru v mezinárodním obchodování. Například pokles směnných kurzů dolaru staví americký dolar do nepříznivé pozice, což je pro zahraniční investory slabou měnou, přičemž opak je pravdou. Znehodnocení dolaru také znamená, že hodnota dovozu do Spojených států vzrostla ve srovnání s vývozem.
V následujícím článku naší unikátní vzdělávací sérii o Trading terminologii se můžete těšit na téma: Federal Open Market Committee (FOMC).
Věříme, že Vám to pomohlo.
Tým TradeSmart.cz